Novorozenci v Česku dostali i v minulém roce nejčastěji jméno Eliška, v případě dívek a Jakub mezi chlapci. Tato dvojice u rodičů vítězí už od roku 2012. Meziročně se téměř nezměnila ani jména na druhých a třetích místech, u chlapců to je stejně jako v roce 2023 Matyáš a Jan, u dívek bylo druhé nejčastější jméno Viktorie. Změna ale nastala na třetím místě, kde Annu vystřídala Sofie.
Kristýna Bodnárová a Albert Hájek, rodiče Zairy
——————–
Zairo, tady máš od ségry. Podívej.
Denisa Čížková, redaktorka
——————–
Na světě je právě tři dny a dostala jméno Zaira. Její matka ho slyšela v dospívání, od té doby věděla, že tak pojmenuje svou první dceru.
Kristýna Bodnárová a Albert Hájek, rodiče Zairy
——————–
Mně se to hrozně líbilo. A na Slovensku se dost používá ta teďka částečně Slovák, takže z toho vzniklo to, že tak bude se jmenovat naše holčička a má to znamenat, jakože zaj princezna.
Eva Kuličková, staniční sestra, Ústav pro péči o matku a dítě
——————–
Teďka můžu pozorovat v poslední době, že se to zase vrací k těm českým jménům, Tomášové, Adélky.
Denisa Čížková, redaktorka
——————–
Právě tradiční jméno Eliška drží prvenství mezi dívčími jmény od roku 2012. Loni se jich narodilo zhruba 1300. Druhým nejpopulárnějším jménem byla Viktorie, Annu vystřídala na třetím místě Sofie.
Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu
——————–
Rozdíl mezi těmi jmény, počtu těch dětí byl jenom sedm, čili o těch sedm jmen vlastně Sofie zvítězila. Vytlačila Annu na čtvrté místo.
Denisa Čížková, redaktorka
——————–
První trojice chlapeckých jmen Jakub, Matyáš a Jan se meziročně nezměnila. V závěsu za nimi byl Adam.
V téhle druhé třídě mají hned tři, jak se teda rozlišujete?
žáci 2. třídy, ZŠ Hanspaulka
——————–
Takže nám občas říkaj Adamh Adamš, Adamk.
Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu
——————–
Pokud se podíváme na tu dlouhou časovou řadu, včetně vlastně padesátých let minulého století, tak nejpopulárnějšími jmény, dlouhodobě těmi rekordmany je Jan a Jana.
Denisa Čížková, redaktorka
——————–
Jana dnes už není ani v první dvacítce a nedávno z ní vypadl i Petr, který vedl žebříčky v sedmdesátých a osmdesátých letech.
archiv
——————–
Uvidí nejen svou šťastnou manželku, ale i dva syny Petra a Jaroslava.
Denisa Čížková, redaktorka
——————–
Od té doby se seznam uznávaných jmen výrazně rozšířil. Novorozenci loni dostávali i jména jako Aury nebo Platon. Ten přišel na svět právě v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě, stejně jako teď Zaira.
Kristýna Bodnárová a Albert Hájek, rodiče Zairy
——————–
Kdyby to byl kluk, to bude po tatínkovi.
Denisa Čížková, redaktorka
——————–
Tedy Albert. Statisticky nejčastěji děděným jménem jsou ovšem Antonín a Marie.
Naše pozvání přijali následující hosté Valburga Vavřinová, historička a spisovatelka.
A Karel Oliva, emeritní ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Pane Olivo, jak se jako jazykovědec díváte na to, že Eliška a Jakub tak dlouho vévodí tomu žebříčku, vidíte na tom nějaký důvod?
Karel Oliva, jazykovědec, emeritní ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
——————–
Já si myslím, že to je prostě nějaká móda, která převládá, domnívám se, alespoň k tomu nemám příliš mnoho co říci. To je volba těch rodičů, volba, která odpovídá tomu, co mají nebo naopak nemají jejich kamarádky, jestli chtějí být stejné nebo se odlišit. Mě na tom celkem těší, že jsme se vrátili k těm klasickým, víceméně tradičním českým jménům, i když jejich původ tedy není úplně český, ale že jsme se odvrátili od té podivné módy devadesátých let, kde se dávala jména po nějakých hrdinech, těch telenovel atd. Takže pro mě jako esteticky jako pro suchého jazykovědce je mi to, abych tak řekl, téměř jedno a esteticky jako pro Čecha mě to uspokojuje.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Jak to vnímáte vy?
Valburga Vavřinová, historička
——————–
Myslíte tu volbu jmen? Já myslím, že jsou to, krásná jména, jedno je biblické, jedno je z české historie, takže nemůžeme si stěžovat. A pokud bychom tedy věřili tomu jako dřív naši předci, že jméno předurčuje osud, tak myslím, že rodiče volí dobře.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Jak se historicky ta jména tvořila?
Valburga Vavřinová, historička
——————–
Jak se tvořila, tak to je záležitost onomastiky. Já jsem historička, takže vám mohu spíš říct, podle čeho vlastně ta jména byla dříve volena. Třeba v křesťanské společnosti většinou si lidé vybírali pro to svoje dítě jméno nějakého mocného světce jako patrona a třeba i přihlíželi k tomu, jaký ten patron měl život, případně čím se zabýval, jaké bylo jeho zaměření nebo zaměstnání. Také jako volba byla dána třeba i kmotrem, kdo to dítě nesl ke křtu jako kmotr, a tím vlastně bral na sebe odpovědnost nejenom za duchovní a fyzický vývoj toho dítěte, ale také i za ten ekonomický. Kdyby se rodičům nedařilo, tak i to byl třeba důvod. No, a samozřejmě, že pokud se ty děti rodily třeba na významném poutním místě, tak to bylo i dáno tím, že vlastně tam byla ta silná patronace, že potom tam bylo velké množství třeba v Padově potom Antonínů, protože tam je vlastně pohřben svatý Antonín.
Jakub Musil, moderátor
——————–
pane Olivo, tvorba těch jmen z toho jazykovědného pohledu, jak vznikají jména?
Karel Oliva, jazykovědec, emeritní ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
——————–
No, jména vznikají podle nějaké vlastnosti nějakého významného člověka. Třeba u toho Jakuba, jak jste se ptal, tak tam to původní hebrejské Jákov znamená něco jako za patami nebo za patou, protože Jakob, ten biblický ve starém zákoně. Jakub se narodil se svým, se svým bratrem Esaem. A to byla dvojčata, ten se narodil za patami toho Esaua, případně by to mohlo i znamenat to, že jakože o toho Esaua vlastně potom připravil o to dědictví, tam se, tam se ty výklady liší nebo tam jsou dva možné výklady. U té Elišky, to jsme převzali už někdy, přinejmenším tedy ve vrcholném středověku, známe Elišku Přemyslovnu, Elišku Pomořanskou, že jo, matku a jednu z manželek Karla IV a tam ta Eliška je také původně biblická, je to jméno sestřenice panenky Marie, svaté Alžběty, které se říkalo Elizabeth a potom domácky vlastně Elíza v cizím, v cizích jazycích, která zejména my jsme to převzali z němčiny a z toho Eliza možná znáte i Elise, od Beethovena, z toho Eliza potom vznikla ta Eliška, čili ten Jákob je vlastně, ten Jakub je vlastně v té původní podobě, zatímco Eliška je vlastně jako už zdrobnělina, to už je posunuté, to není to úplně původní jméno.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Vy jste říkal, že teď už nejsou tak trendy ty věci, co byly v devadesátých letech, že by se pojmenovávalo podle nějakých hrdinů atp., ale nová jména pochopitelně pronikají i do českého prostředí, tak pomocí jmen a pomocí jazyka je to prostředek v nějaké globalizaci, když se přejímají jména ze zahraničí?
Karel Oliva, jazykovědec, emeritní ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
——————–
Tak nepochybně, ale zrovna tento způsob globalizace je velmi starý, protože k nám přišel vlastně s příchodem křesťanství. To je vidět jak na tom Jakubovi, tak na té Elišce. My máme tato jména převzatá biblická nebo historická jména, jména buď teda přímo biblická nebo jména svatých, anebo potom máme taková ta jména jako Jaroslav, Miroslav, Jaromír, Václav s tím slav, to jsou původní jména, vlastně slovanská.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Paní Vavřinová, vy máte také poměrně neobvyklé jméno Valburga, tak ptala jste se, proč vám rodiče dali toto jméno?
Valburga Vavřinová, historička
——————–
Tak samozřejmě, že jsem se ptala, ale dokonce, protože jsme měli pana profesora Nálevku na Filozofické fakultě, dnes již zesnulého, tak jsem to měla i jako za úkol genealogicky vysledovat, kam tedy až to jméno jako u nás v rodině z matčiny strany sahá. A podařilo se mně dostat těsně nad třicetiletou válku, pak už jsem to vzdala a zjistila jsem, že tam byly různé modifikace, ta první byla taková severská, psalo se to Valburg a postupně se to potom měnilo na Valburgu, což bylo nejspíš pod vlivem Marie Terezie Walburgy, Amálie, císařovny a české královny.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Co vypovídají ta jména, která teď vidíme, že se dostávají do českého jazyka. O společnosti jako takové. Má ještě společnost ten význam v patrnosti, význam těch jmen? Anebo je to podle vás nějaký trend?
Karel Oliva, jazykovědec, emeritní ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
——————–
Já si myslím, že Petr je prostě původně skála, to vědí jen, abych tak řekl, kovaní křesťané, protože je to vlastně ten slavný Ježíšův výrok, že ten význam a podobně u těch jiných jmen, jak jsme mluvili o tom Jakubovi a mohli bychom vykládat i jména dalších, že to už dnes hraje velmi podřadnou, pokud vůbec, nějakou roli. Spíše bych řekl, že tam převažuje nějaká móda, možná třeba nějaká i jaksi libozvučnost těch jmen, že se vybírá už podle jiných kritérií. Nikoliv podle těch kritérií, že bychom tomu dítěti chtěli přisoudit vlastnosti svatého Petra, svatého Václava, kohokoliv dalšího. To už se asi nedělá.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Paní Vavřinová, když se podíváte na ta jména, která dnes vévodí těm žebříčkům a srovnáme to s obdobím před 50 lety. Jaká jména vévodila tam a proč se to podle vás tak proměňuje, co je to zásadní kritérium pro tu proměnu?
Valburga Vavřinová, historička
——————–
Já vás asi zklamu, ale co bylo před padesáti lety si už tak dobře nevybavuju, ale určitě je to, jak tady už podotkl pan profesor, móda. Tehdy vlastně se rozvíjela kinematografie, začínal rozhlas, dokonce i rozhlasové hry a hlavně to tedy byla, dneska bychom řekli televize, tehdy to bylo kino a byli to herci. Takže v té době se setkáváme s velkým množstvím jmen, které jsou právě inspirované těmi módními jmény těch předních hereček, jako byla třeba Adina, Bára, ale zajímavé je, že to byla i Antonie podle Antonie Nedošínské a podobně.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Jsou nějaká jména, která naopak byly kvůli některým třeba historickým událostem tabu?
Valburga Vavřinová, historička
——————–
No, uvidíme, kolik dětí se bude jmenovat teďko Donald.
Karel Oliva, jazykovědec, emeritní ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
——————–
No, já si myslím, že výrazně pokleslo po jisté, po jisté historické události výrazně poklesla četnost jména Adolf.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Jaká kritéria, řekněme ta popkulturní teď přicházejí právě do výběru těch jmen? Vidíte tam nějaká zásadní?
Karel Oliva, jazykovědec, emeritní ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
——————–
Ne, já za sebe. Tohle je, mně se zdá aspoň přece jenom trochu i sociologická otázka, ale já tam nevidím nějaký trend jazykovědný. Mně prostě připadá, jak už jsem tady řekl, že se to vybírá podle nějaké módy a podle toho, jak si, co, co přátelé té rodiny, co sousedi, co je třeba rodinná tradice, to je samozřejmě velmi často jaksi taková ta zásadní síla, jako dát synovi stejné jméno, jako měl otec, ale samozřejmě, když je těch dětí víc, tak už se to pak časem vyčerpá.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Která hezká česká jména vám teď třeba chybí? Jsou-li nějaká.
Karel Oliva, jazykovědec, emeritní ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
——————–
Já musím říct, že ta pestrost je docela veliká a že já bych tam jako byl velmi liberální a nechal ty rodiče, aby si své děti pojmenovali tak, jak se jim chce, čili mně osobně v podstatě nic nechybí. Spíš bych chtěl tak přece jenom trošku varovat před tím, aby ti rodiče měli trochu rozum a nedávali jména, která potom budou ty děti jaksi ostrakizovat v tom kolektivu.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Paní Vavřinová, chybí vám nějaké jméno, které se za poslední roky třeba úplně vytratilo nebo pomalu vytrácí?
Valburga Vavřinová, historička
——————–
Tak určitě mně chybí více Valbureg, protože já jsem byla zvyklá, že jsem byla taková jako ojedinělá. U nás se to teda dědí v rodině, takže jsem byla já, byla moje maminka, byla babička prababička a říkalo se nám Valinka a teď jdete po ulici a slyšíte Valinko, ale oni jsou to samé Valentýny a Valerie, vlastně nepravé Valinky, tak ta Valburga ta mi chybí a určitě by se mi líbilo, kdyby se objevilo třeba více Boženek, to je takové krásné jméno. Božena a je to spjaté s takovým krásným historickým příběhem právě z naší historie.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Ta originalita může hrát velkou roli i při tom, jak se to jméno potom může vyslovovat, jaké má variace nejrůznější atp.?
Karel Oliva, jazykovědec, emeritní ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR
——————–
Ano, samozřejmě jsou rodiče, kteří chtějí být, abych tak řekl, téměř za každou cenu originální, takže dávají jména, řekl bych, že buďto velmi cizokrajná, anebo naopak sahají hluboko do nějakých jako záhybů třeba starého zákona, čili jména historická, biblická, která přitom nejsou, nejsou běžná.
Jakub Musil, moderátor
——————–
Karel Oliva, Valburga Vavřinová, díky mockrát a přeju hezký večer.
České televize
Přidejte odpověď